10. 06. 2023 / 
20. 08. 2025 | 14:57 
734 x Na místě bývalého slovanského hradiště stojí malebný tribunový kostelík z 13. století, který patří mezi nejstarší románské stavby na našem území.
Uprostřed klidné krajiny benešovského kraje stojí kostel, který není jen památkou, ale strážcem tajemství a příběhů. Přidejte se ke mně na cestě za poznáním Kostela sv. Jakuba a Filipa na Chvojně. V tomto článku odhalíme jeho unikáty.
Na první pohled se Kostel svatého Jakuba a Filipa může zdát jako jeden z mnoha malebných venkovských kostelíků. Stojí osamoceně na návrší nad barokním hospodářským dvorem, obklopen tichým hřbitovem, z něhož se otevírá široký pohled do krajiny benešovského regionu. Jeho poloha na vyvýšenině není náhodná. Místo, kde dnes stojí kostel, má neobyčejně dlouhou historii osídlení, která sahá až do doby keltské, přibližně 2 500 let do minulosti. Na tomto místě se nacházelo keltské oppidum, a později se proměnilo v raně středověké slovanské hradiště. Teprve v polovině 13. století, v sousedství šlechtického sídla, byl na tomto energeticky silném místě vztyčen románský kostel. Je tak jedinou dochovanou stavbou z původního opevněného hradiště.
Právě zde, v tiché samotě Chvojna, se skrývají unikáty, které z něj dělají destinaci pro ty, kteří hledají více než jen povrchní krásu.
NEJ 1: Unikátní středověká freska sluneční soustavy. V interiéru kostela se nachází malba z poloviny 14. století, která fascinuje dodnes. Zobrazuje Ptolemaiův geocentrický model vesmíru, ve kterém je uprostřed Země a kolem ní obíhají Měsíc a další nebeská tělesa. Takový motiv je ve středověkém sakrálním prostředí neobvyklý a svědčí o tehdejším pohledu na svět i o vzdělanosti donátorů. Další vzácné fresky zobrazují votivní výjevy s darováním dobytčete a donátorů, nebo dokonce alegorii pekla s obludou Leviathanem, který byl v gotice oblíbenou divadelní rekvizitou.
NEJ 2: Pevnost s až 4 metry tlustými zdmi. Ačkoli dnes slouží jako místo klidu a rozjímání, v minulosti měl kostel i obrannou funkci. V jeho zdech, které na některých místech dosahují tloušťky až 4 metry, se obyvatelé z okolí schovávali před útoky. Tato funkce je dnes již spíše legendou, ale mohutné zdi svědčí o tom, že kostel v minulosti sloužil jako pevnost i útočiště.
NEJ 3: Zvony s příběhem. Historie kostelních zvonů je neméně zajímavá. Původní zvon s nápisem "AVE MARTIN" byl doplněn o nový zvon v roce 2012. Ten nese jméno Václav a je unikátní nejen svou hmotností 120 kg, ale i moderním pohonem lineárním motorem. Věž kostela s výškou 30 metrů nad návrším ve výšce 406 metrů nad mořem je tak nejen architektonickým prvkem, ale i nositelem zvuků, které se rozléhají do vzdálenosti 25 kilometrů.
Kromě ověřených faktů se k místu vážou i tajemné legendy. Nejznámější z nich hovoří o tajné podzemní chodbě, která má propojovat kostel se zámkem Konopiště a je údajně natolik široká, že jí mohou projet i dva jezdci na koních. A aby nebylo tajemství málo, některé teorie tvrdí, že v okolí Chvojna by mohla být ukrytá i část legendární Jantarové komnaty. Ať už jsou tyto pověsti pravdivé, nebo ne, dodávají místu neodolatelný nádech tajemna.
Kostel, který se dnes majestátně tyčí nad krajinou, je výsledkem dlouhého architektonického vývoje. Původní románská stavba z první poloviny 13. století, charakterizovaná atypickým půdorysem s pravoúhlým kněžištěm, krátkou příčně obdélnou lodí a západním westwerkem, prošla několika zásadními proměnami. Westwerk, typický prvek pro předrománskou a románskou architekturu, sloužil v tomto případě jako obytný objekt a plnil i útočištnou funkci. Během 14. století byl doplněn o vzácné gotické fresky a později, v 17. století, byly do jeho zdiva včleněny renesanční epitafy.
Nejvýznamnější a nejnákladnější rekonstrukce proběhla na počátku 20. století z iniciativy arcivévody Františka Ferdinanda d´Este, majitele konopišťského panství. Pod vedením architekta Josefa Mockera a stavitele Františka Kinzla získal kostel svou dnešní novorománskou podobu. Věž byla výrazně vyvýšena, interiér bohatě vyzdoben a hřbitov doplněn o umělecké náhrobní kříže, které arcivévoda dovezl ze zahraničí. Z původního románského stylu se tak dochovala hlavně loď a dolní část věže. Tato rekonstrukce, dokončená v roce 1914, vytvořila z Chvojna unikátní spojení středověké a novodobé architektury.
Pro fotografa nabízí Kostel na Chvojně nekonečné možnosti. Jeho poloha na návrší ho činí fotogenickým z mnoha úhlů a v různou denní dobu.
Exteriér: ideální čas pro fotografování exteriéru je během zlaté hodinky (krátce po východu slunce a těsně před jeho západem). Měkké, teplé světlo dokáže vykreslit detaily kamenného zdiva a hřbitovní zdi, zatímco dlouhé stíny dodávají scenerii dramatický nádech. Pro širokoúhlé záběry se doporučuje pořídit fotografii z dálky, která zdůrazní osamocenou, ale majestátní polohu kostela v krajině. Nezapomeňte se zaměřit i na detaily, jako jsou novogotická hřbitovní branka, kamenná Boží muka z mušlového vápence, která se nacházejí východně od areálu, a zbytky původního hradištního valu, které jsou patrné západně od kostela.
Interiér: interiér kostela není běžně přístupný, ale po dohodě s kontaktní osobou je možné se do něj podívat. Focení uvnitř vyžaduje cit a správnou techniku. Vzhledem k tlumenému osvětlení je nutné pracovat s vysokým ISO nebo použít stativ pro delší expozice, které zachytí atmosféru místa a detaily fresek. Klíčové záběry se soustředí na již zmíněné fresky sluneční soustavy a výjevy z bible, ale také na detaily staré dlažby ze 14. století. Tyto prvky tvoří historickou mozaiku, která je pro fotografa zlatým dolem.
Kouzlo Chvojna se neomezuje jen na kostel. Okolní krajina nabízí další turistické a fotografické cíle, které se dají snadno spojit do celodenního výletu. Nejbližším a nejznámějším cílem je zámek Konopiště, který se nachází jen asi 2 kilometry od kostela. K zámku vede krásná procházka po turisticky značené cestě. Můžete se vydat například po žluté značce, která vede od Konopiště směrem na Neveklov. Cesta z benešovského nádraží je příjemná a vede po červené turistické značce. Zámecký park a Růžová zahrada nabízí nespočet fotogenických zákoutí, od monumentálních alejí a rybníků, až po detailní záběry exotických rostlin a architektonických prvků, jako jsou barokní fontány.
Pro ty, kteří dávají přednost méně frekventovaným místům, je ideálním tipem výlet ke zřícenině hradu Kožlí. Tato tajemná památka, vzdálená asi půl kilometru od kostela, nabízí další historický příběh, který se začal psát již v roce 1318 a který skončil jejím zánikem v 16. století. Kombinace tajuplného kostela a romantické zříceniny je ideální pro ty, kteří touží po dobrodružství.
Kostel sv. Jakuba a Filipa na Chvojně není jen další památkou na mapě. Je to místo, které vypráví příběhy, ukrývá tajemství a pulzuje tichou energií. Od raně románských počátků přes gotickou malbu vesmíru až po novodobé úpravy v duchu Františka Ferdinanda d´Este, Chvojen je živým dokladem architektonického a historického vývoje. Je to místo, kde se fantazie snoubí s fakty a kde se na chvíli zastaví čas. Vydáte se na cestu za objevem a zachycením tohoto místa? A jaký je váš oblíbený skrytý klenot středních Čech?
Nyní, když znáte příběh, tajemství a místa, která stojí za to navštívit, je čas vzít do ruky fotoaparát. Podělte se o své fotografie a postřehy z Chvojna na instagramu pod hashtagem #FotovyzvaBoheminium!
Navštíveno: 6. července 2024
Lokalita: Chvojen u Benešova (Středočeský kraj)
Vzdálenost: 223 km
Navigace: 49.77090, 14.63199
Více fotografií z parku Boheminium naleznete v albu na mém Zonerama profilu. Pokud byste měli o některou z fotografií zájem, neváhejte mě kontaktovat.
