01. 06. 2023 / 
08. 04. 2025 | 16:21 
252 x Mé putování po památkách Boheminia pokračuje návštěvou Černé věže v Českých Budějovicích. Tato historická stavba nabízí nejen úchvatné výhledy, ale i fascinující příběhy a architektonické detaily.
Rozhodnutí o výstavbě Černé věže padlo v roce 1547, kdy městská rada Českých Budějovic schválila tento ambiciózní projekt. Samotná stavba pak probíhala v letech 1549 až 1577. Hlavním účelem této impozantní stavby bylo sloužit jako hláska, odkud bylo možné sledovat město a jeho okolí, a také jako zvonice, která v případě nebezpečí ohně či jiných hrozeb svolávala obyvatele. Kromě své praktické funkce měla věž také symbolizovat hospodářský rozmach a prestiž města. Základní kámen byl položen v roce 1550. Nad celým projektem dohlíželi italští mistři stavitelé, nejprve Hans Spatz a později Vincenc Vogarelli. Kvůli nepříznivým hydrologickým podmínkám v podloží musela být půda před položením základů zpevněna dubovými piloty. První zvony se na věži rozezněly již v roce 1573, tedy ještě před jejím úplným dokončením. Slavnostního dokončení se věž dočkala v roce 1577.
V roce 1606 byly na věž instalovány první věžní hodiny. V průběhu 17. století přibyl pod jižní ciferník hodin ukazatel měsíčních fází, takzvaný Mondšajn. Původně měl tento ukazatel podobu koule, jejíž jedna polovina byla zlatá a druhá modrá, posázená zlatými hvězdičkami. Později se jeho podoba změnila na dnes známou černo-zlatou kombinaci. Označení „Černá věž“ se začalo používat až kolem roku 1890. Dříve byla věž známa pod různými jmény, jako Nová, Vysoká, Velká, Městská, Kostelní nebo Farní věž. Během své existence prošla věž několika menšími i většími opravami. Poslední generální rekonstrukce proběhla v letech 1982 až 1985. V rámci této rekonstrukce byl v roce 1985 znovu zprovozněn i ukazatel měsíčních fází. V roce 1993 byl u paty věže obnoven pomník Jana Valeriána Jirsíka. Zajímavostí je, že při otevření schránky v kupoli věže v roce 1992 byly nalezeny historické artefakty, včetně groše z 16. století.
Původní světlá barva věže se postupem času změnila. Zpočátku se jí říkalo různě, například Farní věž, Městská, Slunná nebo Vysoká věž. Až koncem 18. a počátkem 19. století, kdy začala pomalu chátrat a získala tmavší vzhled, se vžil název Černá věž. Tento vývoj názvu odráží nejen fyzickou proměnu stavby, ale také měnící se vnímání obyvatel a návštěvníků. Původně popisná jména související s funkcí či výškou ustoupila označení, které akcentuje její barvu, pravděpodobně v důsledku znečištění ovzduší v 19. století po odstranění původní malované omítky. Tato změna jména tak nepřímo dokumentuje proměnu životního prostředí města v průběhu industrializace.
Architektura Černé věže je fascinující směsicí dvou významných slohových období. Spodních pět pater bylo vystavěno v gotickém stylu, charakteristickém svou robustností a vertikalitou. Naproti tomu horní část věže, včetně ochozu a kopule, nese jasné rysy renesanční architektury, pro kterou je typická elegance a harmoničnost. Tento slohový kontrast nabízí fotografům jedinečnou příležitost zachytit vývoj architektury v průběhu času na jediném objektu.
Při stavbě věže byly použity pečlivě opracované kamenné kvádry. Mohutnost konstrukce dokládají i tloušťky zdí, které u základů dosahují 3,1 metru a směrem k vrcholu se zužují na necelé 2 metry v úrovni ochozu. Základna věže má čtvercový půdorys o straně 11,6 metru. Na jihovýchodním nároží se nachází šnekové schodiště, které vede až do druhého patra.
Vnější fasády věže jsou převážně hladké a neomítané, s výjimkou části prvního podlaží. Původně však byla horní část věže zdobena barevnými omítkami a pod ochozem se nacházely malované erby a ornamenty. Na východní straně v přízemí si můžete prohlédnout původní dveře z roku 1558. Významným detailem je také již zmíněný Mondšajn na jižní straně, pod ciferníkem hodin. Jeho původní podoba s modrou barvou a zlatými hvězdami je historicky zajímavá. Arkádový ochoz s kamennou balustrádou a toskánskými sloupy nabízí zajímavé kompoziční možnosti. Věž zakončuje měděná střešní báň s lucernou.
Vnitřní prostor věže je rozdělen do devíti podlaží. V devátém patře se původně nacházel byt věžného. Masivní dřevěné stropy a zvonové konstrukce uvnitř věže mají značnou historickou hodnotu.
Spojení gotických a renesančních prvků v jedné stavbě je samo o sobě pozoruhodné. Tato kombinace stylů, vzniklá v průběhu její výstavby, představuje vizuálně bohatou paletu pro fotografy. Přechod od robustní gotiky ve spodních patrech k elegantní renesanci v horní části odráží architektonický vývoj dané doby. Zachycení těchto odlišných charakteristik a jejich vzájemného prolínání může být pro fotografy fascinujícím úkolem.
Možná vás překvapí, že Černá věž se mírně naklání k severozápadu, a to o 36 centimetrů. Další zajímavostí je, že ve věži žil se svou rodinou věžný až do roku 1956. Jeho úkolem bylo sledovat město kvůli požárům a v případě nebezpečí varovat zvoněním a vyvěšováním vlajky či lucerny. Nahoru si pomocí rumpálu vytahovali vodu a další zásoby. Dokonce chovali i domácí zvířata, jako husy, králíky a někdy i kozu či ovci. Původní název ulice „U Černé věže“ byl od druhé poloviny 16. století až do roku 1875 Židovská. V roce 1576, rok před dokončením věže, ji navštívil budoucí císař Rudolf II., což svědčí o její tehdejší významnosti. Zlatá makovice na vrcholu věže byla v roce 1577 veřejně pozlacena na náměstí a spotřebovalo se na to 42 holandských dukátů. Stavitel Vogarelli za svou práci obdržel značnou sumu, za kterou by si tehdy mohl koupit asi patnáct domů na náměstí. Iniciátor stavby, purkmistr Quirinus, se dokončení věže nedožil, zemřel rok předtím. Původně se uváděla výška věže 68,27 metru, později byla změřena na 71,90 metru. Současná oficiální výška je 72,29 metru.
Černá věž v Českých Budějovicích je skutečným klenotem, který v sobě snoubí bohatou historii, unikátní architekturu a nezapomenutelné výhledy.
Navštíveno: 7. května 2023
Lokalita: České Budějovice (Jihočeský kraj)
Navigace: 48.97553, 14.47570
Přístupnost:
Exteriér věže je volně přístupný (celoročně)
Zámek Hluboká nad Vltavou
Zámek Český Krumlov
Holašovice
Kostel Jména Panny Marie (Lomec)
Zámek Červená Lhota
Kamenný most v Písku
Více fotografií z parku Boheminium naleznete v albu na mém Zonerama profilu. Pokud byste měli o některou z fotografií zájem, neváhejte mě kontaktovat.
