01. 06. 2023 / 
03. 11. 2025 | 10:57 
851 x Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, je venkovské šlechtické sídlo vystavěné na pomezí vídeňského klasicismu a empíru.
Státní zámek Kynžvart, majestátní klasicistní letní sídlo knížete Klemense von Metternicha, představuje výjimečnou křižovatku evropské historie, diplomacie a uměleckého sběratelství. Tato památka, umístěná v malebném údolí Slavkovského lesa nedaleko Mariánských Lázní, je magnetem nejen pro zkušené turisty a obdivovatele klasicistní architektury, ale zejména pro fotografy. Kynžvart je totiž místem, které uchovává jeden z nejstarších dochovaných fotografických snímků na světě – kynžvartskou daguerrotypii.
Zámek Kynžvart, původně postavený v údolí pod gotickým královským hradem (Královská varta) z 13. století, se ve své dnešní podobě stal odrazem moci a vkusu jednoho z nejvlivnějších mužů 19. století - kancléře Klemense Wenzela Lothara Johanna Nepomuka Metternicha (1773–1859). Panství Kynžvart získali Metternichové po konfiskaci v roce 1623. Klíčová proměna, která dala zámku jeho současnou podobu, nastala v letech 1820 až 1839, kdy kancléř Metternich pověřil vynikajícího vídeňského architekta Pietra Nobileho rozsáhlou přestavbou ve stylu čistého vídeňského klasicismu. Zámek Kynžvart, který sloužil Metternichovi, architektovi evropského mírového uspořádání po Vídeňském kongresu (1814–1815), jako reprezentativní letní sídlo, je tak hmatatelným symbolem diplomacie a politické moci. Finanční prostředky na tak nákladný projekt získal Metternich strategickým osobním úvěrem od bankéře Salomona Rothschilda, který mu poskytl půjčku 900 000 florinů; šest dní po uzavření dohody získali všichni Rothschildové dědičný titul rakouských baronů. Díky své roli v evropské diplomacii a jako místo významných setkání získal Zámek Kynžvart prestižní ocenění European Heritage Label (Evropské kulturní dědictví), které vyzdvihuje jeho aktivní snahu o šíření hodnot jako je mír a kulturní rozmanitost.
Pro každého fotografa je Kynžvart posvátným místem, protože ukrývá technický poklad, který položil základy moderní vizuální kultury. Zámek Kynžvart je domovem Kynžvartské daguerrotypie (Still Life with Jupiter Tonans), snímku, který je jedním z NEJstarších dochovaných fotografických obrazů na světě. Jedná se o raný exemplář vytvořený samotným vynálezcem Louisem Daguerrem v roce 1839 a následně darovaný kancléři Metternichovi ještě před oficiálním odhalením jeho vynálezu. Snímek, zobrazující zátiší s klasickými sochami, je nesmírně důležitým dokumentem o zrodu nového typu vizuálního nosiče. Proces daguerrotypie spočíval ve vytvoření vysoce detailního a přesného snímku vystavením postříbřeného měděného plechu parám jódu, čímž vznikla vrstva světlocitlivého jodidu stříbrného. Historická hodnota kynžvartského originálu je natolik zásadní, že byl v roce 2017 zapsán do prestižního registru UNESCO Paměť světa. O jeho světovém významu svědčí i dramatický příběh z 90. let 20. století, kdy Ministerstvo kultury ČR obdrželo lukrativní nabídky od nejmenované americké společnosti, která za tento fotografický unikát nabízela milión amerických dolarů. Kastelán zámku však prodej opakovaně odmítl, což podtrhuje nevyčíslitelnou kulturní hodnotu tohoto fotografického dědictví. Daguerrotypie, která je dnes zapůjčena Národnímu technickému muzeu v Praze, slouží jako symbol počátků techniky, která definovala moderní vizuální kulturu.
Zámek Kynžvart se pyšní sbírkami, které Metternich shromažďoval s cílem vytvořit kuriozní encyklopedii světa a vědy. Kabinet kuriozit je jedním z NEJstarších soukromých veřejně přístupných muzeí v Evropě, jehož základ položil Karel Huss, poslední chebský kat, jehož sbírky mincí a přírodnin tvořily první expozice. Sbírky byly následně Metternichem rozšířeny o exponáty odrážející jeho globální vliv. Mezi nejvýznamnější a nejexotičtější exponáty patří třetí NEJvětší egyptologická sbírka v České republice, včetně mumií egyptských kněží Kenamona a Pentahutrese. Kancléř obdržel tyto mumie v roce 1826 jako dar od Muhammada Aliho, osmanského místokrále Egypta. Kabinet ukrývá desítky osobních předmětů slavných historických osobností, včetně meče Ludvíka XIV., vlasů Napoleona I., pera Alexandra Dumase staršího, rukopisu Richarda Wagnera nebo nevybuchlé bomby z atentátu na císaře Napoleona III. a granátové střely, která vletěla Metternichovi do pracovny během bombardování Vídně v roce 1848 – symbolický konec jeho politické kariéry. Kromě kuriozit skrývá zámek i literární poklady. Knihovna Metternichů je považována za jednu z NEJvýznamnějších šlechtických knihoven v České republice, obsahující přes 12 tisíc titulů ve 24 tisících svazcích. Zdejší depozitář uchovává unikátní fragment Pentateuchu (Pěti knih Mojžíšových) z přelomu 8. a 9. století. Sbírka čítající 230 prvotisků ve 145 svazcích se rovněž řadí mezi největší v zemi. Příběh knihovny je navíc spojen s dramatickým přesunem rukopisů a tisků ze zrušeného benediktinského kláštera ve švábském Ochsenhausenu, které získal Metternichův otec jako kompenzaci za ztráty na Rýně. V letech 2001 až 2004 proběhla rozsáhlá digitalizace všech rukopisů (přes 45 tisíc stran), čímž byly tyto poklady zpřístupněny badatelům z celého světa. V zámecké kapli zasvěcené sv. Antonínu Paduánskému (vysvěcené v roce 1833) se nachází unikátní oltář, který byl postaven ze zbytků mramoru z Baziliky sv. Pavla za hradbami v Římě, kterou v roce 1823 zničil požár. Oltář Metternichovi daroval osobně papež Řehoř XVI. spolu s relikviemi sv. Bonifáce.
Zámek Kynžvart a jeho okolí představuje kombinaci klidné krajinářské scény a náročné interiérové výzvy, ideální pro Fotovýzvu.
Klasicistní fasáda zámku, rekonstruovaná Pietrem Nobilem, nabízí dokonalou symetrii. Ideální čas pro focení exteriéru je během ranní zlaté hodinky, kdy měkké, nízké světlo zvýrazňuje detaily fasády a poskytuje čisté odrazy na vodních plochách v rozlehlém parku. Pro zachycení celistvé majestátnosti je nejvhodnější širokoúhlý objektiv, který pomůže zdůraznit linie přístupových cest. NEJvětší krajinářské plátno – zámecký park (293 ha). Zámecký park Kynžvart je sám o sobě NEJ památkou. Jedná se o jeden z NEJvětších anglických krajinářských parků v České republice, rozkládající se na ploše úctyhodných 293 hektarů. Park je volně přístupný po celý den a po celý rok, což dává fotografům neomezenou svobodu k zachycení jeho proměn. Zde můžete využít krajinářskou fotografii (pro zachycení romantických průhledů a alejových cest ) a makrofotografii (sbírka exotických dřevin, včetně sekvojí, poskytuje nekonečné možnosti pro detaily v každém ročním období). Zvláště atraktivní je park na podzim, kdy hra barev listí kontrastuje s klasicistní bílou fasádou zámku.
Zámek, podobně jako většina národních kulturních památek, uplatňuje striktní pravidla pro focení interiérů. Je nutné respektovat zákaz použití blesku, stativu, selfie tyče nebo jakékoli další pomocné osvětlovací techniky. Pro zvládnutí často nízkého osvětlení je nutné nastavit vyšší hodnotu ISO (800–3200) a použít objektivy s vysokou světelností (f/1.4 až f/2.8). Místo širokých záběrů se zaměřte na detaily Metternichových sbírek – například odraz v unikátním zlaceném jídelním servisu, který v jídelně instalovala pařížská firma Thomire, nebo na detaily kuriozit v kabinetu. Prohlídku Zámecké interiéry Metternichů nebo Muzeum a kabinet kuriozit absolvujete za 45 minut.
Návštěva Kynžvartu je přirozeně spojena s poznáváním okolní přírody Slavkovského lesa. Nedaleko Kynžvartu se nachází národní kulturní památka Dlouhá stoka. Jedná se o umělý vodní kanál ze 16. století, který ve své době neměl ve střední Evropě co do délky a provedení obdoby. Stoka, původně měřící NEJ úctyhodnějších 22 195 metrů, byla postavena v letech 1531 až 1536 za Hanuše Pluha, aby zásobovala vodou hornické revíry u Horního Slavkova. Kanál, jehož některé úseky měly břehy vydlážděné kameny, poskytuje ideální kontrast k uhlazené estetice zámku. Pro focení Dlouhé Stoky doporučuji využít stativ pro dlouhou expozici tekoucí vody. Rozmazaný pohyb vody v kontrastu s historicky dlážděnými a mechem porostlými břehy stoky vytvoří dramatický a atmosférický snímek. Z Lázní Kynžvart vede žlutá turistická značka ke zřícenině původního královského hradu Kynžvart. Hradní vrch s torzem nárožní bašty je ideálním místem pro panoramatické záběry údolí a klasicistního zámku, který se pod ním rozprostírá. Pro zkušenější turisty se nabízí celodenní trasa Slavkovským lesem, například na Lesný (983 m n. m.), nejvyšší vrchol v oblasti, odkud je výhled na Český les s Dylení. Cesta může pokračovat do obce Kladská, kde se u malebného rybníka nachází naučná stezka a malebná zákoutí ideální pro krajinářskou fotografii.
Navštivte Zámek Kynžvart a Slavkovský les, zachyťte jejich jedinečnou atmosféru a sdílejte své nejlepší snímky s hashtagem #FotovyzvaBoheminium! Ukažte, jak se dědictví daguerrotypie přeneslo do 21. století.
Navštíveno: 15. srpna 2022
Lokalita: Lázně Kynžvart (Karlovarský kraj)
Vzdálenost: 13 km
Navigace: 50.00417, 12.60594
Přístupnost:
Exteriér zámku je volně přístupný (celoročně)
Zámek Kynžvart pak můžete navštívit dle aktuální otevírací doby
Kde zaparkovat?
Zaparkovali jsme zde.
Pavilon Křížového pramene - Mariánské Lázně (11 km = 15 minut jízdy autem)
Kolonáda Karolinina pramene - Mariánské Lázně (11 km = 15 minut jízdy autem)
Rozhledna Hamelika - Mariánské Lázně (12 km = 18 minut jízdy autem)
Letiště Mariánské Lázně - Skláře (15,5 km = 15 minut jízdy autem)
Více fotografií z parku Boheminium naleznete v albu na mém Zonerama profilu. Pokud byste měli o některou z fotografií zájem, neváhejte mě kontaktovat.
