Jiří Vaníček
vyhledávání

Minaret v Lednici

kalendář 11. 06. 2023 / aktualizace 16. 08. 2025 | 20:18         zobrazení   520 x  

Tentokrát nás naše cesta za fotografií zavedla do malebného Lednicko-valtického areálu, do míst, kde se snoubí příroda s romantickou architekturou. Představíme si Minaret – fascinující stavbu, která skrývá neuvěřitelné příběhy, pyšní se několika evropskými NEJ a nabízí jedinečné pohledy pro každého fotografa i cestovatele. Připravte si objektivy, protože tato výzva začíná!

Minaret - Turecká věž - Zámek Lednice

Minaret: Nečekaná perla v srdci Evropy

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Procházka zámeckým parkem v Lednici, nekonečný klid a majestátní stromy. A najednou se, skrze průhled v lesní aleji, objeví on. Jako zjevení, které na jižní Moravu jednoduše nepatří. Štíhlá věž, maurské oblouky, arabské nápisy. Minaret. Po staletí je tahle architektonická kuriozita tichým svědkem příběhů a proměn krajiny. Je to místo, které se zdráhá zapadnout, a právě proto je pro fotografy i pro duši tak neskutečně atraktivní.

Stavební mistrovství a historické kuriozity

Vizionáři za stavbou

Za zrodem tohoto architektonického unikátu stál vizionářský kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna, který dal v letech 1797–1802 pokyn k jeho vybudování. Plány dodal talentovaný architekt a stavitel Josef Hardtmuth. O Minaretu se traduje, že jej kníže nechal postavit jako alternativu k novému kostelu, s jehož stavbou měli místní obyvatelé problém. Vzteklý kníže se prý tehdy rozhodl postavit místo svatostánku minaret, který byl v té době symbolem exotiky a dálných zemí.

Josef Hardtmuth přitom nebyl jen architektem. Jeho jméno je spojené s jedním z nejzásadnějších vynálezů své doby – tužkou. A právě kvůli její výrobě založil celosvětově známou továrnu Koh-i-noor. Tento detail dokonale ilustruje, že lidé, kteří stáli za přeměnou Lednicko-valtického areálu v komponovanou krajinu, byli nejen umělci a mecenáši, ale také techničtí inovátoři. Jejich cílem bylo stvořit svět, který byl estetický, ale zároveň stál na pevných, originálních základech.

Minaret na kůlech a turecké lešení

Stavba, která se tyčí do výše přes 60 metrů, má za sebou neuvěřitelný příběh. Věž byla postavena na močálovité půdě, což představovalo obrovskou technickou výzvu. Hardtmuthův tým se s tím vypořádal vskutku impozantně – jako základ Minaretu posloužilo na 500 dřevěných kůlů o délce přes 17 metrů, na které byl položen rošt z 96 silných kmenů. Tato důmyslná konstrukce měla rovnoměrně rozložit hmotnost kamenných kvádrů, které často vážily přes 100 kg. Je to pozoruhodná ukázka inženýrství 18. století.

Osud však s touto stavbou měl vlastní plány. Po regulaci řeky Dyje začalo podloží pod Minaretem vysychat, což vedlo k narušení statiky a naklánění věže. Dnes je díky rozsáhlé renovaci situace stabilizovaná, ale tento příběh podtrhuje, jak citlivě je lidská tvorba propojena s přírodou a jak jeden inženýrský zásah (regulace řeky) může po čase ohrozit jiný.

Kromě základů vzbudila obdiv i nedůvěru v Evropě málo vídaná stavební technika: tzv. turecké lešení, po němž byl dopravován materiál. Dělníci se báli po vratké konstrukci pohybovat, a tak je o její spolehlivosti přesvědčil až desátník z jízdního pluku, který odvážně vyjel na koni po lešení nahoru a bezpečně se vrátil zpět. Příběh, který jako by vypadl z dobrodružné knihy, navíc s happy endem – během stavby prý nedošlo k žádnému vážnému úrazu.

Exotická krása a arabské nápisy

Interiér Minaretu je stejně fascinující jako jeho příběh. V prvním patře se nachází osm zrestaurovaných salonků, kde Lichtenštejnové uchovávali své exotické sbírky. Na stěnách minaretu se dochovaly arabské nápisy – citace z Koránu – jejichž obsah potvrdili i odborníci z Náprstkova muzea. Jedním z nich je nápis nad vchodem, který hlásá: „Není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“. Další pak reflektují lidskou marnost tváří v tvář osudu: „Když se osud proti tobě staví, ztrácejí lidské plány svoji platnost“. Je to tichá připomínka, že i monumentální stavba, jakou Minaret je, je jen pomíjivým dílem člověka.

Věděli jste, že ...

  • se jedná o nejvyšší stavbu tohoto druhu v neislámských zemích. Jeho výška dosahuje 64,8 metru, což z něj činí skutečnou dominantu širokého okolí.
  • na nejvyšší vyhlídkový ochoz můžete vyjít po 302 schodech (vstupné na vyhlídku je 100,- Kč/dospělí)
  • je minaret nejstarší dochovanou romantickou rozhlednou Lednicko-valtického areálu.
  • je to jediný minaret v Česku, který slouží jako rozhledna.

Trasy k Minaretu

Máte na výběr ze dvou hlavních tras, a obě mají své kouzlo:

  • Pěšky: zámeckým parkem vede k Minaretu příjemná asi dvoukilometrová procházka. Cesta je nenáročná a vede kolem rybníka, který svádí k odpočinku a pozorování ptactva.

  • Lodí po Dyji: pro romantickou duši je tu možnost plavby lodí. Ta vyplouvá od přístaviště u zámku a trvá zhruba 20 minut. Z Minaretu se pak můžete pěšky vrátit do zámeckého parku, případně pokračovat dál k Janohradu, a vytvořit tak dokonalou okružní trasu, kde pokaždé vidíte krajinu z jiné perspektivy.

Kam dál z Minaretu

Minaret je ideálním výchozím bodem pro další objevování. Nedaleko se nachází Janohrad, další romantická zřícenina. Cesta k němu trvá lodí asi 40 minut a je to skvělá možnost, jak se ponořit hlouběji do lužního lesa. Cestou můžete narazit i na další pozoruhodné stavby, jako je Akvadukt nebo umělá jeskyně Nebe a Peklo, které jen potvrzují, že celý areál je velkolepým uměleckým dílem.

Minaret v Lednicko-valtickém areálu není jen další turistický cíl. Je to stavba plná protikladů, kde se snoubí evropská romantika s maurskou exotikou. Je to místo, kde se setkává inženýrský um s odvahou kavaléristy, a kde tichá krása arabských nápisů promlouvá k návštěvníkům o smyslu a osudu.

Teď je řada na vás. Vyzývám vás, abyste se vydali po stopách této jedinečné stavby, objevili její tajemství a zachytili ji svým objektivem.


Navštíveno: 14. srpna 2025
Lokalita: Lednice (Jihomoravský kraj)
Vzdálenost: 404 km
Navigace: 48.81418, 16.81266

Oficiální webová prezentace


Další památky z Boheminia na dosah:


Více fotografií z parku Boheminium naleznete v albu na mém Zonerama profilu. Pokud byste měli o některou z fotografií zájem, neváhejte mě kontaktovat.


Štítky:
Boheminium Cestování Fotolov Fototoulky Na fotolovu
Sdílet na Facebooku Sdílet na X

© 2022–2026 - Jiří Vaníček, všechna práva vyhrazena
Top