Tentokrát nás naše cesta za fotografií zavedla do malebného Lednicko-valtického areálu, do míst, kde se snoubí příroda s romantickou architekturou. Představíme si Minaret – fascinující stavbu, která skrývá neuvěřitelné příběhy, pyšní se několika evropskými NEJ a nabízí jedinečné pohledy pro každého fotografa i cestovatele. Připravte si objektivy, protože tato výzva začíná!

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Procházka zámeckým parkem v Lednici, nekonečný klid a majestátní stromy. A najednou se, skrze průhled v lesní aleji, objeví on. Jako zjevení, které na jižní Moravu jednoduše nepatří. Štíhlá věž, maurské oblouky, arabské nápisy. Minaret. Po staletí je tahle architektonická kuriozita tichým svědkem příběhů a proměn krajiny. Je to místo, které se zdráhá zapadnout, a právě proto je pro fotografy i pro duši tak neskutečně atraktivní.
Za zrodem tohoto architektonického unikátu stál vizionářský kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna, který dal v letech 1797–1802 pokyn k jeho vybudování. Plány dodal talentovaný architekt a stavitel Josef Hardtmuth. O Minaretu se traduje, že jej kníže nechal postavit jako alternativu k novému kostelu, s jehož stavbou měli místní obyvatelé problém. Vzteklý kníže se prý tehdy rozhodl postavit místo svatostánku minaret, který byl v té době symbolem exotiky a dálných zemí.
Josef Hardtmuth přitom nebyl jen architektem. Jeho jméno je spojené s jedním z nejzásadnějších vynálezů své doby – tužkou. A právě kvůli její výrobě založil celosvětově známou továrnu Koh-i-noor. Tento detail dokonale ilustruje, že lidé, kteří stáli za přeměnou Lednicko-valtického areálu v komponovanou krajinu, byli nejen umělci a mecenáši, ale také techničtí inovátoři. Jejich cílem bylo stvořit svět, který byl estetický, ale zároveň stál na pevných, originálních základech.
Stavba, která se tyčí do výše přes 60 metrů, má za sebou neuvěřitelný příběh. Věž byla postavena na močálovité půdě, což představovalo obrovskou technickou výzvu. Hardtmuthův tým se s tím vypořádal vskutku impozantně – jako základ Minaretu posloužilo na 500 dřevěných kůlů o délce přes 17 metrů, na které byl položen rošt z 96 silných kmenů. Tato důmyslná konstrukce měla rovnoměrně rozložit hmotnost kamenných kvádrů, které často vážily přes 100 kg. Je to pozoruhodná ukázka inženýrství 18. století.
Osud však s touto stavbou měl vlastní plány. Po regulaci řeky Dyje začalo podloží pod Minaretem vysychat, což vedlo k narušení statiky a naklánění věže. Dnes je díky rozsáhlé renovaci situace stabilizovaná, ale tento příběh podtrhuje, jak citlivě je lidská tvorba propojena s přírodou a jak jeden inženýrský zásah (regulace řeky) může po čase ohrozit jiný.
Kromě základů vzbudila obdiv i nedůvěru v Evropě málo vídaná stavební technika: tzv. turecké lešení, po němž byl dopravován materiál. Dělníci se báli po vratké konstrukci pohybovat, a tak je o její spolehlivosti přesvědčil až desátník z jízdního pluku, který odvážně vyjel na koni po lešení nahoru a bezpečně se vrátil zpět. Příběh, který jako by vypadl z dobrodružné knihy, navíc s happy endem – během stavby prý nedošlo k žádnému vážnému úrazu.
Interiér Minaretu je stejně fascinující jako jeho příběh. V prvním patře se nachází osm zrestaurovaných salonků, kde Lichtenštejnové uchovávali své exotické sbírky. Na stěnách minaretu se dochovaly arabské nápisy – citace z Koránu – jejichž obsah potvrdili i odborníci z Náprstkova muzea. Jedním z nich je nápis nad vchodem, který hlásá: „Není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok“. Další pak reflektují lidskou marnost tváří v tvář osudu: „Když se osud proti tobě staví, ztrácejí lidské plány svoji platnost“. Je to tichá připomínka, že i monumentální stavba, jakou Minaret je, je jen pomíjivým dílem člověka.
Máte na výběr ze dvou hlavních tras, a obě mají své kouzlo:
Pěšky: zámeckým parkem vede k Minaretu příjemná asi dvoukilometrová procházka. Cesta je nenáročná a vede kolem rybníka, který svádí k odpočinku a pozorování ptactva.
Lodí po Dyji: pro romantickou duši je tu možnost plavby lodí. Ta vyplouvá od přístaviště u zámku a trvá zhruba 20 minut. Z Minaretu se pak můžete pěšky vrátit do zámeckého parku, případně pokračovat dál k Janohradu, a vytvořit tak dokonalou okružní trasu, kde pokaždé vidíte krajinu z jiné perspektivy.
Minaret je ideálním výchozím bodem pro další objevování. Nedaleko se nachází Janohrad, další romantická zřícenina. Cesta k němu trvá lodí asi 40 minut a je to skvělá možnost, jak se ponořit hlouběji do lužního lesa. Cestou můžete narazit i na další pozoruhodné stavby, jako je Akvadukt nebo umělá jeskyně Nebe a Peklo, které jen potvrzují, že celý areál je velkolepým uměleckým dílem.
Minaret v Lednicko-valtickém areálu není jen další turistický cíl. Je to stavba plná protikladů, kde se snoubí evropská romantika s maurskou exotikou. Je to místo, kde se setkává inženýrský um s odvahou kavaléristy, a kde tichá krása arabských nápisů promlouvá k návštěvníkům o smyslu a osudu.
Teď je řada na vás. Vyzývám vás, abyste se vydali po stopách této jedinečné stavby, objevili její tajemství a zachytili ji svým objektivem.
Navštíveno: 14. srpna 2025
Lokalita: Lednice (Jihomoravský kraj)
Vzdálenost: 404 km
Navigace: 48.81418, 16.81266
Více fotografií z parku Boheminium naleznete v albu na mém Zonerama profilu. Pokud byste měli o některou z fotografií zájem, neváhejte mě kontaktovat.